Historie

Obec byla Malou Černocí nazývána již od starodávna. Černoc je odvozeno od staročeského osobního jména Črnota (Čerň). Zdá se, že Velká Černoc byla současně s Malou, týmž Črnotou založena. Z toho vznikla Črnoc, později Černoc.

    Malá Černoc patří k významným kulturním pravěkým střediskům v našem kraji.  Důkazem jsou zde archeologické nálezy, které jsou dokladem trvalého osídlení od mladší doby kamenné až do příchodu Slovanů. Nejvíce je zastoupena mladší doba kamenná a únětická kultura. Bylo zde nalezeno množství nádob zdobených i nezdobených a také četné hroby se skrčenci. Většina nálezů je k nahlédnutí v Žateckém muzeu.

    Ve 14. století bývala Malá Černoc samostatným statkem s tvrzí. V roce 1901 byla zmíněna v německé knize „Der politische Besirk Podersam“, kde se uvádí,že v roce 1834 tvrz byla poznat už jen podle ruin. Ves a tvrz v roce 1392 vlastnili Fremut von Czernuc z Krásného Dvora a po něm syn Drslaw. V 15 a 16. století patřila Malá Černoc k hradu Petrohradu. Roku 1604 ji koupil od Jindřicha Beřkovského ze Šebířova Jáchym Hora z Ocelovic. Hora byl pro účast na stavovském povstání byl po bitvě na Bílé Hoře odsouzen ke ztrátě jmění a Malá Černoc byla prodána 5.června 1629 Heřmanu Černínu z Chudenic. Obec byla připojena k petrohradskému panství, kde zůstala až do druhé poloviny 20.století.

    Historicky nejvýznamnější stavbou obce je kaple svatého Antonína Paduánského. Pozdně barokní kaple byla postavena v roce 1790 na místě původní dřevěné zvonice, jako vzpomínka na katastrofální počasí, které 13. června roku 1789 zničilo celou úrodu. Od té doby 13. června se zde vždy konaly slavnosti a následující neděle se slavila jako „polní den“.

    Další významnou stavbou v Malé Černoci je školní dům. Školu děti navštěvovaly do roku 1872 ve Velké Černoci. Ve školním roce 1872/73 byla v Malé Černoci zřízena oficiální škola a roku 1877 rozšířena o druhou třídu. Lektoři byli na počátku ubytováni v pronajatém pokoji. V roce 1901 byl postaven nový školní dům, kam se přemístily obě třídy.Slavností otevření se konalo 23.června 1901.

Na hranici kraje, 14,4km od Žatce, 11km od železniční stanice Měcholupy, leží Malá Černoc, samostatná obec se 107 domy (z toho 4 neobydlené) a 665 obyvateli, k tomu patří jedinečný ovčín.
      Poloha zobrazuje daleké údolí červených pískovcových formací, které jsou proti severu a jihu skrz množství výškových kopců?? ohraničeny od Velkočernockého potoka, který se v tomto místě slévá s čertovským potokem. Dobře obdělávaná úrodná půda se odvděčí výbornými výpěstky.
     Daří se zde všem druhům úrody, obzvláště chmelu, který patří jak kvalitou tak množstvím k nejlepším v kraji. Ovocná výstavba je vedena skrze chráněnou krajinnou oblast a je rozdělena mezi domácí zahrádky a polní pozemky. Číslo pěstitelů překračuje 4000, upřednostněno je pěstování švestek, hrušek a jablek. Louky jsou bezvýznamné a musí být nahrazeny ornou půdou, kde se bude pěstovat výživa pro dobytek. Les (zhruba 8% z celkové plochy) je v majetku šlechty.
      Počet dobytku v oblasti je 42 koní, 303 krav, 72 koz, 165 prasat a větší neurčený počet opeřenců. Dvůr dosahuje 26% celkového obecního majetku a je ve vlastnictví hraběte Černína.
      Na určitých daních bude zřízeno: 6452,18 korun daň za grunt, 425,80 korun domovní daň, 114,6 korun nájem.
      Starostou je jmenován Wenzel Schubert.
     Malá Černoc je po Velké Černoci (okres Žatec)  zanešena na faře a má svůj vlastní pohřební ústav, dále je zde posvěcená kaple svatého Antonína Paduánského a dvoutřídní základní školu, poštovní zásilky budou vyřizovány z Velké Černoce a sanitární záležitosti budou vyřizovány v Blšanech.
      Čísla popisná domů nejsou pravidelná, domy jsou stavěny do kruhu a to od středu obce.
a) Kaple byla postavena v roce 1790 jako vzpomínka na ničivé krupobití, které 13ho června roku 1789 zničilo celou úrodu. Od té doby se 13ho června zde konaly slavnosti a následující neděli se slaví jako polní den.Před výstavbou této kaple zde stála malá dřevěná zvonice.Dříve od 4ho května až do sklizně obilí se obvykle konaly večerní motlitby za úrodu u malé kamenné kaple u domu číslo 2. V roce 1847 byla ta samá kaple zničena a v té samé podobě postasvena u cesty do Velké Černoce. Další kamenná kaple se nachází vedle cesty do Vlkova, byla postavena v roce 1628,  protože Malá Černoc zůstala uchráněna před hrůzami 30ti leté války. V zahradě objektu Josefa Enenkla stojí socha svatého Jana.
b) Škola. Až do roku 1872 navštěvovaly děti školu ve Velké Černoci, se školním rokem 1872/3 byla zde zřízena oficiální škola a roku 1877 rozšířena o druhou třídu. Lektoři byli na počátku ubytováni v pronajatém  pokoji, v roce 1901 byl postaven nový školní dům, kam se přemístily obě třídy a plně vyhovovaly požadavkům školy. Slavnostní zahájení se konalo 23. června 1901. Vedoucí školy je od jejího otevření  vrchní učitel Bincens Hietel, vedle něho jako učitel Anton Eis a slečna Julie Suchanka jako učitelka průmyslu.Katolické vyučování náboženství bylo od roku 1890 vyučováno světskými učiteli.
c) Obec. Malá Černoc byla dříve přirozený majetek. V roce 1392 byli Fremut von Czernuc z Krásného Dvora a jeho syna Drsalwa jako vlastníci jmenováni. Toho času za 30ti leté války patřila obec Jáchymu Horovi z Ocelovic a po bitvě na Bílé hoře byla zkonfiskována a 5ho června 1629 byla Heřmanu Černínu z Chudenic za 14000 zlatých prodána. Od té doby je ve vlastnictví Černínů.Dřívější tvrz se nacházela na místě panské sýpky a byl ještě v roce 1834 poznat podle ruin.

Citace z knihy "Der politische Bezirk Podersam" vydáno roku 1901 od Wenzela Rotta 

    Malá Černoc patří k významným kulturním pravěkým střediskům v našem okrese. Archeologických nálezů odtud pochází na 150. Jsou dokladem trvalého osídlení od mladší doby kamenné až do příchodu Slovanů. Nejvíce je zastoupena mladší doba kamenná a únětická množstvím nádob zdobených i nezdobených. Také četné hroby se skrčenci zde byly objeveny. Nejvíce nálezů je umístěno v Krásném Dvoře, ve Vídni a něco v Žatci. Černocký potok je přítokem Březnice. Tudy se ve všech dobách proti proudu ubíral různý pravěký lid i první Slované, kteří se přirozeně usazovali v místech, kde již dříve byla půda obdělávána. Černoc byla záhy osídlena již v pátém století.

    Černoc je odvozeno od staročeského osobního jména Črnota (Čerň). Dvůr Črnoty byl Črnotyj dvůr  ve významu Črnotův. "tj" dalo "c" a tak vznikla Črnoc, později Černoc. Malou Černocí byla nazývána od starodávna. Zdá se, že Velká Černoc byla současně s Malou, týmž Črnotou založena.

    Malá Černoc bývala samostatným statkem s tvrzí. Ta stávala v místech, kde je nyní dvorská sýpka. Ves a tvrz držel v roce 1385 Zdislav, r. 1392 Fremut, který se psal p. Črnuc a z Krásného Dvora po něm jeho syn Krslav. V 15. a 16. století patřila Malá Černoc k hradu Petrohradu. Roku 1604 ji koupil od Jindřicha Beřkovského ze Šebířova Jáchym mladší Hora z Ocelovic.

    Hora pro účast na stavovském povstání byl po bitvě na Bílé Hoře odsouzen ke ztrátě jmění a Malá Černoc byla prodána Heřmanu Černínovi z Chudenic a připojena k petrohradskému panství, kde zůstala až do 19. století.

    Z památek můžeme připomenout kapličku při cestě do Vlkova, která tu byla postavena v roce 1628 z vděčnosti, že do té doby zůstala ves za třicetileté války ušetřena. Také v berní rule z r. 1654 není uvedena žádná pustá usedlost. Mezi 15 usedlíky tu byl tehdy jeden Čech. Malá Černoc byla v 17. století německá.

Opis rukopisu Karla Fibigera (1891-1975), "Z minulosti obcí na Jesenicku a Podbořansku"